Teda bude…kazdou chvili.

Nejak jsme to zacali zanedbavat ty narozeniny za covidu. Boze ta pandemie se zda jako davna vecnost. Stalo se to vubec nebo to byl nejaky spatny film? Kazdopadne jsme se tesne pred covidem stihli prestehovat a asi rok predelavali rodinny domek se zahradou takze ted jsme patym rokem uz zabydleny slusne a kdybych nekdy zapomela kdyze jsme se to stehovali podivam se psovi do pasu protoze jsme si ho poridili presne ve chvili kdy bylo jasny ze bude mit vybeh a prostor.

No takze koukam do rubriky Denik Matky a tri roky veku deti jsem preskocila. To je videt ze jsem na ne pekne kaslala a jediny cim sem zila byla prace.

Mezitim z Roxy vyrostla pubertacka.

Musim predeslat ze prechod na druhy stupen skoly nebyl bez problemu a byly chvile kdy mi dala pekne zabrat ale to uz je za nami. Mozna ji ta casta zmena skol uplne zas tak neuskodila protoze se vsude musi otrkat a rozkoukat ale ma sanci na novy start a ted uz to vypada vsechno dobre. Rano vstava a vypravuje se sama, ukoly ji nemusim hlidat, telefon ji nemusim hlidat, rika mi s kym se vida a co delaji, znam jeji kamaradky. Doma pomaha i kdyz je trochu bordelarka, se psem chodi, o sebe pecuje. Bavi ji brusleni a jezdi kazdou nedeli na trenink na zimni stadion (je dost daleko ale to ji neodradilo a stravi cestou tam a sem pulku dne). Je to pomerne novy hobby a stalo se to vicemene nahodou takze to nechci zakriknout ale je dobra. Je pomerne atleticka a i kdyz nikdy zadny sport poradne nedelala a co zacala u toho nevydrzela, ma fyzicku.

To mi pripomina ze v tyhle skole co je teprv ctvrty tyden meli telocvik, a referovala mi vecer ze si musela dat sprchu protoze behali stafetu a skakali do vejsky a ze je to poprve co ve skole v hodine telocviku delali nejaky sport (?!)

Je obcas docela drza ale zase je schopna mi veci rict objektivne tak jak jsou, az se kolikrat chytnu za nos a jdu do sebe, a tuhle reflexi potrebuju, nikdo jinej mi ji nedava. Uz jsme 10let sami tri. Bez babicek dedu tet strejdu bratrancu a jinejch pribuznejch je tezky bejt objektivni a kormidlovat tu vychovu spravnym smerem. A kdyz chtej rebelovat a rebelovat musej, to je jasny, nemaj za kym jit. To musi bejt peklo. Jeste ze maj aspon jeden druhyho a to musim rict ze se povedlo hodne, jejich vztah je uzasny. Asi to stmelily ty tabory na ktery jsem je posilala kdykoliv byla moznost.

Ve skole ji to jde tak nejak prumerne asi, vlastne nevim tady vlastne nedostavaj ani vysvedceni poradne a tim ze jsem zacala sama ucit jsem ztratila posledni iluze o skolstvi v uk. Ted si vybrala svoje ‘maturitni’ predmety i kdyz to uplne maturita neni, tady je to jinak, ma tam Spanelstinu, Historii, Umeni a Byznys, z tech volitelnech jinak povinou Matiku, Anglictinu a Science a mozna jeste neco, nevim, kazopadne bude mit ted po letnich prazdninach dva roky (Y10 and Y11) se tomu venovat a dostat nejaky slusny grade na konci a pak se v 16 rozhodnout cemu se venovat do hloubky jestli to bude neco akademickyho nebo spis praktickyho, uvidime. Chvili chce byt kadernice, chvili pracovnici realitky, pak kuratorkou v galerii, asi co zrovna trenduje na tiktoku :D

Kazdopadne o ni nemam strach, dela mi radost, je zdrava a vesela a to je hlavni. Asi nebudu mit na darek ktery si preje (nejaky ipad nebo laptop, odchazi ji PC co podedila po Samuelovi) a jeji tatinek….jak to rict…se ekonomicky neangazuje….je to narocny. Nebo mozna spis dobry, aspon nebudou rozmazleny ::)

I love you baby girl xx be yourself, be kind xx