Streda 1.4 Rano se nam povedlo Samuela vyvest Aprilovym zertikem

Jeste rozespanyho jsem ho informovala ze prisel email a ze mam spatny zpravy. Roxy uz vedela a mocne mi nahravala. Samuel uz jakoby tusil…“ze je otevrena skola?” a ja pritkavam smutne “jo, od pondeli. A mate mit hotovy ty ukoly co vam zadali”. Otocil se v posteli na druhou stranu a schoval se pod perinu, cely nestastny. “Apriiilll”  vybuchly jsme s Roxy v smich.

Vyskocil na palande radosti a malem spadnul. Doufam ze mu ta znovuobjevena radost z domaci vyuky jeste chvili vydrzi, a ze se k vytvareni nejakych hodnot dokope sam, protoze ode mne se dokopavat nechava cim dal tim hur.

chvili jsme delali sperky

pak byly nejaky zoom konference zase, skype a emaily, trochu pohybu na zahrade, trochu venceni psa a pak “bezte si do svejch pokoju a samostudium” – aniz bych kontrolovala progres.

Vecer sklenicka vina a premitani. Tohle je vyhled ze zahrady: uprimne lituju lidi ve vezacich, ktery jsou zavreny v bytech o malych vymerach. Co musi uzivat jeden vytah. Lidi co jsou v jednom byte s nekym kdo je nejen obcas irituje ale kdo je na ne zly. Pocitam znovu a znovu sva stesti. Jsem sama, to je pravda. Ale mame se dobre. Jsme zdravi. Mame se radi. Co vic si prat? Tohle prejde a s tim co bude se poperem.