Den otevrenych dveri hrbitova

akce necekane pestra, vesela a prijemna

Ze hrbitov dela Open Day stejne jako treba skoly nebo jina zarizeni by jeste nebylo samo o sobe tak zvlastni. Prohlidka s pruvodcem, zpristupneni jindy nepristupnych mist, krypt, mauzolei, kapli. Prezentace praci kameniku a kvetinaru, diskuse, workshopy. To bych vsechno cekala.

Az letos jsem si letacek prostudovala podrobneji. Stanky s kolaci, stanky vcelaru, zahradniku, prodej sazenic. Prodej starych knih. Hledani brouku a jejich specifikace od etymologa. Malovani na tvare. Vystava umeleckych del. Zpev choralu. A predevsim : obrovska zelena plocha, vetsi nez maji mnohe parky. Presneji 52akru.

Hrbitov v Nunheadu je jednim ze sedmi londynskych viktorianskych hrbitovu zalozenych kolem r. 1840 (druhy nejvetsi), vetsina je ho zpustla a zarostla. Vedou jim cesticky na kterych zapomenete ze jste na hrbitove a octnete se v bujnem lese. Litaji tam motyli a rostou tam maliny.

Byla jsem zvedava jak to tam vypada a chtela se projit v zeleni, mame to blizko a nikdy jsem tam nebyla.

Hrozne me prekvapilo jak je Den otevrenych dveri popularni! Stari se misili s detmi, kocarky se vyhybaly kolobezkam a psum na voditkach, u stanku a zachodu byly fronty a vsichni se na sebe usmivali. Vyrobili jsme si vonavy polstarek z levadule, Samik si podrzel nejakeho dravce, prohlidli jsme si ukazky lidovych remesel, dokonce tam byl vyrobce housli. Pikniky mezi hroby. Zajimavy zazitek.

Samuel se neptal na to co to jsou hroby, i kdyz jsem na vysvetlovani byla pripravena. Zajimal se spis o kaminky na ceste kterych neustale nosil plne hrste. Jeho kamarad Vincent poprve v zivote okusil jake je to byt popalen koprivou, a radne! Na celem predlokti mu vyrazily pupinky. Jedna pani nam pak radila ze na to zabira list nejake jine rostliny (psi usi?) ale to uz bylo po placi. A Roxy byla zlata.

Fotky ve slideshow jsou tady

One thought on “Den otevrenych dveri hrbitova

  1. buteo May 22, 2011 / 3:04 pm

    Den otevřených dveřína hřbitově, to zní neodolatelně a tak všeho nechám a hned tam spěchám. Poznám, jak nedávno /jak ten čas letí/, Sam ještě deformoval Tvé bříško a dnes chlapák udrží v jedné ruce, řekl by že mládě kalouse ušatého – asio otus. Snadněji se poznal bubo bubo, neboli výr velký s tým pánem a krásná sovička pálená /ta bílá, co seděla sama – tyto alba. Protože mi jedou VC Španěl, tak jsem ostatní fotky do konce neprohlížel, ale na hřbitov se vrátím,to si piš. Krásný den do Londýna

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out / Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out / Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out / Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out / Change )

Connecting to %s