O praci, jejim hledani, nachazeni, ziskavani, opousteni, ztraceni a nahodach.

aneb o soudrznosti ‘Naijawives’

Perex je trochu ironii, souvisi s timhle a potazmo timhle ale to vsechno jen opravdu mimochodem.

Jsem uz sesty mesic bez prace. Za celou tu dobu jsem odpovedela na BEZPOCET inzeratu a poslala sve CV na BEZPOCET mist. Chtelo by se mi tu vyjmenovat namatkou pozice aby bylo videt ze nepohrdnu temer nicim ale dalo by to trochu patrani.

Zajimavym jevem toho ze clovek zmeni rytmus je totiz absolutni prizpusobeni se novemu ‘vzorci’, obzvlast je-li to krok do pohodlnosti a pohody. Stresy o penezich provazely prvnich par tydnu. Pak nasel praci manzel, pronajali jsme cast bytu a najednou bylo evidentni ze prezijem. Prezijem a nebudem trpet hlady a tim obavy zmizely jako lonskej snih. Sice nic neusetrime ale to jsme neusetrili nikdy, ze spolubydliciho se vyklubal pohodar a fajn typek kteryho jsme si oblibili vsichni tri a najednou mi pripadalo ze vsechno je jak ma byt. Travit dny hranim si se synem nakonec neni tak narocny…

Ted se ‘zabydlel’ na par dni ve skolce, zacina tam vbihat s radosti a my se mesicni ‘experiment’ rozhodli ukoncit kvuli financim. Je mi to lito, ale ty moje vedlejsaky, nahodne a ridke, nam to bohuzel nepokryji. Navic mame stale k dispozici chilminderku Mariam ktera je daleko flexibilnejsi nez skolka. Ale to je vecne dilema a rozebirala jsem ho uz mockrat.

Kdyz me bloggerka N. obvinila z nenavisti vseho nigerijskeho, jala jsem se progooglovavat klicova slova ‘nigerie+blog’ a timto zpusobem zabijela cas dlouhe hodiny a dny. Vse nigerijske a igbo jsem taky hledala pres FB a navazla par novych kontaktu. Podvedome jsem hledala iracionalni ujisteni o tom ze nekde ‘out there’ bude existovat nekdo nezaujaty s kym budu moct dat normalne rec o tom co me zajima aniz by se na me sesypala kritika. Na jednom blogu ‘zurnalisty a cestovatele’  jsem objevila clanek v anglictine ktery se tykal zivota africanu v praze a byl dost jedostranny. Mezi komentatory byla osoba jejiz jmeno znelo cesko-nigerisjky a z toho co rikala vyznelo ze o zivote africanu v praze neco vi. I napsala jsem ji email a po emailu jsme si vymenily nekolik dlouhych dopisu. Vyplynulo ze mame opravdu HODNE spolecneho a nakonec se me priznala ze nema cas cist muj blog a na zadny v podstate nechodi a ze z toho co prolitla pochopila ze nepracuju a proc ze jako? A ze se pta protoze odchazi na materskou a hleda za sebe nahradu. Shodou okolnosti totiz zije v Londyne a ne moc daleko od nas. Ukazalo se ze prace je na Piccadilly, nenarocna a dobre placena a ze bych ji zvladla levou zadni. Me CV putovalo sefovi do rukou s referencema (zname se dobre a dlouho….dadada) a v patek bylo interview.

Po pul roce kdy mi nikdo nikdy ani poradne neodpovedel ….INTERVIEW…!!! Sok, dojeti, zmatek, chaos! Nemam co na sebe, do niceho se nevejdu, zpohodlnela jsem a ztloustla. Vypadam hrozne, my vlasy jsou katastrofa a defacto nemuzu vubec mezi lidi, natoz do centralniho Londyna mezi byznysmeny.

No zkratim to, pohovor s M. se protah na dlouhy prijemny dve hodiny chatu a se sefem jsme si behem 5ti minut potvrdili sympatie a potrasli rukama, a odchazela jsem s tim ze tohle by teda slo! Ale pak ty dilemata! jsem ready travit zase dve hodiny denne v dopravni zacpe? Jsem ready videt samuela jen vecer pri ukladani do postele? Stojej mi ty penize za to? Mozna mejm dilematum ucini zasve osud, sefovi se pak libila jeste jedna postarsi britka (byla cheerfull a ja byla jen ‘myself’) alespon nebudu mit vycitky svedomi az budu za rok (if) odchazet na materskou.

Vzpominala jsem pak jak jsem svy misto ve svem poslednim prazskem pracovnim utocisti ‘predala’ Klare kterou jsem potkala v podniku ne zrovna valne urovne (ktera je tam happily dodnes) a jak za my existence nastoupila Hanka kterou jsem poznala na volejbale a usoudila z toho ze bozi mlyny melou pomalu ale jiste. A diky za to!

A vsechny my prace, co jsem jich kdy mela, a okolnosti za jakejch jsem tam prisla (na pamatkarnu pres grabstejnskyho kastelana pana Sedlaka..) proste osobni kontakt hraje roli ale osobni kontakt bychom nemeli bez jinech okolnosti takze co je vlastne NAHODA?

Souhrn okolnosti? Privolavame nahody? Urcujeme beh veci? Do jake miry je nase rozhodnuti nasim rozhodnutim? Verim ze nejdulezistejsi ze vseho a zaroven NEJTEZSI je vedet co clovek chce. Pak uz to jde samo :)

18 thoughts on “O praci, jejim hledani, nachazeni, ziskavani, opousteni, ztraceni a nahodach.

  1. L. July 13, 2009 / 12:58 pm

    Ono to jde nekdy samo, i kdyz clovek NEVI :))

  2. zuzi July 13, 2009 / 1:54 pm

    No :)… kdovijak to vsechno je :))) ja uz neverim nicemu, a tak jsem v radostnem soku, kdyz neco dopadne necekane dobre…

  3. Standa July 13, 2009 / 2:13 pm

    uspech ?Na gratulace je teda jeste brzo, ale chapu ze te ohromne podporila jiz vubec ta skutecnost ze jsi na nejakym poradnym interview byla. Moje pritelkyne byla nezamestnana od zari a nasla praci az na velikonoce, hledala uz cokoliv v officu a byla to depka jako blazen (dost jsem to teda odnasel ja fnuk fnuk :-)A pak to najednou dopadlo a je ted spokojena. Clovek potrebuje neco delat a ani to tak neni kvuli tem penezum. Ty mas syna takze se nenudis, ale pro dobrej pocit potrebujes taky "tvorit nejake hodnoty". Hodne stesti at ti to vyjde.

  4. L. July 13, 2009 / 2:18 pm

    A samozrejme taky preju, aby to vyslo…!

  5. gugu July 13, 2009 / 3:12 pm

    Jsem procetla Nigerie blog, ale ani za mak jsem neprisla na to kdy jste se dohadaly. Nebo z ceho vyplynulo jeji rozhorceni. No nevadi. Taky preju at uz to konecne vyjde s tou praci.

  6. gugu July 13, 2009 / 3:28 pm

    aha tak jsem to naslaq v tom odkazu na zac. clanku…

  7. sedmi July 13, 2009 / 3:34 pm

    To je dobrý :P Dilemata znám, taky teď něco podobného řešíme… mateřská mi končí v říjnu… držím pěsti, ať se dobře rozhodneš a ať to dobře dopadne.

  8. spoon July 13, 2009 / 3:56 pm

    sedmi: jak ti konci materska v rijnu? Ja myslela ze je v Cechach do 3/4let veku ditete?Stando: zahralo to na dusi (nevermind the results!)

  9. nominek July 13, 2009 / 4:38 pm

    Někdy to možná fakt tak funguje. Je to moc fajn, když se taková náhoda zadaří… Držím palce…

  10. Hanka July 13, 2009 / 5:04 pm

    Presne tak, nejtezsi je vedet, co clovek chce, zvlast kdyz se stane matkou a musi porad vyvazovat hodnoty a priority. A hlavne myslim, ze to interview je krasny priklad uslovi, ze vsechno zly (nigerie+blog) je pro neco dobry (novy kontakt atp.) Jo a kdyby se energie dala rozdavat, pozadala bych te o trosku – super!

  11. spoon July 13, 2009 / 5:27 pm

    Hani, presne tak! Dekuju ze sis vsimla moji nevyrceny pointy. Nikdy jsem poradne nedocenila presnost a vystiznost ceskych prislovi, az ted je znovuobjevuju. Manzelova kultura prislovima zije a i kdyz mi je poctive preklada do anglictiny ne vzdycky rozumim.

  12. Efca July 13, 2009 / 10:38 pm

    Taky mě hned napadlo, že nejen boží mlýny melou, ale i všechno zlé je k něčemu dobré:) článek mě dost pozitivně naladil. Tak snad ti to vyjde!

  13. sandra July 14, 2009 / 8:51 am

    tak vidíš, že ti Nigerie nakonec prospěla:-)) to jsou ty paradoxy…

  14. sedmi July 14, 2009 / 11:07 pm

    ja jsem si trubka vybrala tzv. urychlenou variantu, kdy je to na dva roky ale dostavas nejvyssi castku… njn, rikala jsem si, ze mi to je jedno, protoze stejne pracuju doma, a nedomyslela ty dalsi veci. Ale ono to nejak dopadne ;)

  15. Nigeria dostala az prilis vela tvojho casu(ale co by ju viac potesilo, keby sa vsetko bolo odohralo na jej blogu, kedze by sa zasa vysvyhla v rebricku navstevnosti)ale som rada ze ta to neodradilo(internetne kontakty) a vdaka tomu si nasla novych znamych. Ja som vdaka netu tiez ziskala vela kontaktov a aj ked s niekym ostanes len v pisacom kontakte, potvrdila si ze to niekedy moze byt na nieco dobre…(hoci len to zdvyhnutie nalady)Tak drzim palce v tej novej praci, teda ak sa na isto rozhodnete ze to je to co chcete.

  16. Leni ze Sevilly July 16, 2009 / 1:53 pm

    tak jak to dopadlo, vzali te? beres to?jinak je to fakt pozitivni pro nas pro vsechny, hlavne pro ty, co to maji s praci tak pitomy jako ja ;)jinak souhlasim se standou, ze prece jen nejde ani o ty penize, ale ze potrebujem byt cinni

  17. spoon August 13, 2009 / 9:49 pm

    updejtprace nakonec byla nabidnuta ‘cheerful anglicance’, ja byla ‘second best’ :) Dotycna dama po 14ti denni zkusebni lhute pozadovala vyrazne vyssi plat nez na jakem se pri interview se sefem dohodli a po neodsouhlaseni odpochodovala. Malem uz se zhavily telefonni linky smerem ke mne kdyz sefovi zavolala jeho ex-PA ze hleda praci a bylo vyreseno.A jeste k najdzawifes: momentalne me zivi A) tlumoceni, ktere mam pres ceskou partnerku nigerijce a za B) prace support workera, kterou mam pres nigerijskou partnerku evropana. Proste se to tak seslo ;-D

  18. Vendy October 24, 2010 / 1:04 pm

    zkušenostPodle mé zkušenosti se všemu prostě MUSÍ pomoct.Když člověk sedí doma na zadku a nic nedělá a čeká,že mu vše spadne samo do klína..tak se asi nedočká.. :-)

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out /  Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out /  Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out /  Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out /  Change )

Connecting to %s