Obcas se stane ze cloveku neco proste ‘sedne’. A tenhle film mi vic nez sednul.

$$OBR409855$$  

Uvodem

Protoze uz 5let ziju v zahranici, nemam prehled o tom co se deje ve svete Ceske kinematografie. Byvala jsem filmovym fanouskem a znala vsechny herce, jejich role v tom ci onom filmu, rezisery a jejich pociny, kritiky a jejich nazory. Ted, kdyz pri svych obcasnych navstevach Prahy nahodou muzu jit do kina, vetsinou nic ceskeho nestihnu a pokud neco namatkove a naslepo shlednu je to katastrofa (posledne tusim Sestra), dvd radsi nekupuju. Ted jsem dostala moznost shlednout vicemene to co jsem za ty roky ‘propasla’ (courtesy of my brother) a beru VSECHNO. Jednak mi zni libezne do ucha matersky jazyk, oko se pokocha misty ktere bud znam nebo mi jsou povedome, a jsem ho ochotna primhourit nad slabinami scenare ci jinymi nedostatky. Tak jsem ted shledla radu ceskych filmu mezi kterymi vybiram (a demonstruji tim ruznorodost) Venkovskeho ucitele, Posledni plavky, Crash Road, Pusinky, Bestiar, Stesti, Blizko nebe, Medvidka a Ucastniky zajezdu. Nic me nijak zvlast neupoutalo, ale ani nezklamalo, protoze jsem nic moc neocekavala. Az Tajnosti byly primym zasahem. 

O filmu

Dva dny jsem stravila googlovanim vseho co s filmem souvisi, ctenim recenzi, kritik, diskusi, komentaru k diskusim vsude kde se na internetu dalo. Film uz je dva roky stary ale kvalitnich informaci jsem nasla pomalu. Krome oficialni stranky /tedy stranky na CT protoze ta oficialni uz neexistuje/ – (same ovace) se probiral treba v Britskych Listech (pozitivne), film hodnoti kritici v cinepuru (intelektualne), J. Sedlacek v cineme peje chvalu, recenze na moviezone vyzniva optimisticky. Tady je rozhovor s reziserkou a Tomasem Pilatem v Ceskem rozhlasu ve kterem priblizuje svou inspiraci pro film. Takze to vlastne neni malo :)

Jeste jeden rozhovor (spis osobni) s Alici je tady.

Film je nabalenej na muziku Niny Simone. Dobrej napad, rekla bych. Svyho casu jsem poslouchala porad dokola Tracy Chapman, a protoze jsem rozumela o cem zpiva, vzivala jsem se do toho a pak nevedomky aplikovala na svuj ‘beznej’ zivot. Tezko se to popisuje. Co to vlastne je inspirace? Nekdo ci neco nas oslovilo natolik ze si to v mysli nejen podrzime, ale vratime se k tomu a neco si z toho vezmeme. Porozumime textu, obrazu, sdelenemu pocitu ci nalade a domnivame se ze rozumime neci dusi. Ze v tom nejsme sami.

Tohle vsechno info jsem ale vyhledala az PO shlednuti filmu. Poustela jsem si ho jakoukoliv informaci nedotcena, coz je asi jedine spravne. 

Zacatek

Postelova scena a pri kazdem strihu jsou jinak naaranzovane polstare. Netusim proc ale irituje me to. ‘Takovyhle to bude porad? To je OTRAVA’, rikam si. 

Vyznamny zaber na budik, ilustrujici i pro pomaluchapajici ze sex netrval dele nez 4minuty. ‘To je snad chyba, ten zaber na budik PO sexu’ ..rikam si!? Vzdyt on ji puvodne odmitl a s otocenim hodlal dal spat. Kolik casu ubehlo od jeho zmeny nazoru, akce, k udychanemu a uhmozdenemu vyvrcholeni jehoz jsme svedky? To NENI realne! 

Pak jsem jeste chvili divak – kritik a vytykam nepravdepodobnosti jako ponechani krabice rodinnych fotek v prazdnem vystehovanem byte (milion jinejch krabic prestehovanejch bylo ale tahle proste nebyla dulezita), realitu vaginarniho scanu provadeneho na koze (normalne se dela vleze na posteli), zbytecnost zachytavani prazdneho igelitoveho pytliku (ktera stara osoba jenz prave dokrmila rozdrobenou houskou holuby by OPRAVDU stala o prazdny igelitak – odpadek? BTW: Asociace vlajiciho igelitu s Americkou krasou je prilis okata) a podobne.  Pozvolna se ale stavam divakem – fandou a nechavam se unaset s Ivou (tedy Julii ale me se Iva libi vic)  proudem udalosti. Ani kritikama vytykane a hojne diskutovane tanecni sceny vlozene do filmu v mistech kde Iva propada vlastnim myslenkam mi nevadi, tango ve rvacce je vyborne.

Iva

$$OBR409943$$ 

Je uzasna. Od Balady pro Banditu se vubec nezmenila. Je jemna, krehoucka a ma vlidnou tvar. Kdysi kdosi rekl ze po 40ce jsme za svou tvar zodpovedni, ze za nas prozradi vsechno. Do jejich oci je vepsano porozumeni a odpusteni, do jejich vrasek smich. Jeji postava je uveritelna a realna, nevadi mi ze nevim absolutne nic o jeji historii a motivacich a okolnostech. Nevadi mi ze je pozorovatelkou a ze nam reziserka jeji situaci nepredklada naservirovanou s priborem a ubrouskem. Mrzi me akorat ze jeji postava je charakterizovana laskou k hudbe a pak ji neni dovoleno ani zabrnkat na klavir. To by tam scenaristicky vubec nevadilo, kdyby ji reziserka dala malinko vic prostoru vyjadrit se hudbou. Ano, dlouho nehrala, zapomela, ja vim, ma to smerovat k emocialnimu vylevu (kterej byl na muj vkus trochu strojenej a necekanej i kdyz sblizeni jsem citila ve vzduchu uz od zacatku)…ale stejne.

Co me dostalo

$$OBR409944$$ 

Byl Mila Konig. Scena s prehravanim ‘Little girl blue’ byla pro me vrcholem filmu. Jeho postava byla tak duverne znama, tak realna a pritom pohadkova, sceny z interieru tak intimni, utulne, svetlo, kulisy, detaily (cigarety, caj), jako bych to vsechno znala a mela sama prozity (a ono taky jo –  prodavala jsem ve starozitnostech, chodila s vyrazne mladsimi mladiky umeleckeho typu etc etc), ze jsem se nemohla nez nechat unest. Az pozdejc se mi vybavila asociace s filmem Notting Hill. Jasne, uplne zrejma! Mila je Hughovi podobnej, i kdyby treba jen timhle charakterem. I kdyz ho ceske zenske magaziny prirovnavaji k Bradovi Pittovi :)) Urcite ho cekaji dalsi role, jsem o tom presvedcena, jeho tvar je zajimava a neokoukana. I kdyz co ja vim o ceske filmove scene a protaceni uz zabehlych hercu.. Zatim se realizuje v divadle a kvuli vytizenosti (zrejme) zanechal ucinkovani v hudebnim telese vkv. Hudba ktera se hrozne prijemne posloucha.

Konec

Byl neamericky – s otaznikem – a tak to ma bejt. Nikdy neni nic jednoznacny a definitivni. Clovek ma mit ponechanou moznost se domnivat, spekulovat a doufat.