poprve

$$OBR389683$$  Doposud jsem nemela tu cest bejt nezamestnana, za celou svou eru asi 20leteho vydelecne-cinnyho zivota. Tedy nedobrovolne nezamestnana. Bez prace jsem byla, ale to jsem cestovala a platila si zdravotni a socialni pojisteni, nebo jsem si vydelavala jako kreslicka na zivnostak. I kdyz treba bylo nejaky meziobdobi kdy nebylo do ceho pichnout, nikdy jsem se k registraci na Uradu prace v Cechach ‘nesnizila’ protoze dotycny urad byl pro me ekvivalentem mista kde se pohybujou pouze naprosti zoufalci, nemakacenka a ztraceny pripady, proste ti kteri o praci v zadnym pripade nestojej. A pokud by tam nejaka prace k nalezeni skutecne byla, urcite by to nebyla takova o kterou bych snad stala. Tady v UK to muze bejt podobny, nicmene jsou zde jiste odlisnosti.

Tak jednak se to zde jmenuje ‘Jobcentre’, tudiz centrum prace, a podpora v nezamestnanosti se tu jmenuje ‘Jobseeker allowance’ tudiz pozitivni motivace: ‘podpora hledatele prace’. Nevim jestli v Cechach se na uradu prace vyridi podpora nebo se musi na socialku, tady se vyridi vsechno a pomerne profesionalne – po telefonu – pak na osobni schuzce clovek vytiskly report jen precte, zkontroluje, podepise a dolozi originaly dokladu.

Vzali me tak jak slibili, prosla jsem sitem sekuritaku (kazdej se ujistoval ze vim kam jdu a ze jsem spravne, vytah mi svolavali vysilackou a predavali si me z patra na patro jak kontraband. Banka s plnym sejfem by nemohla mit vetsi ostrahu :) Ale asi vedi proc, zrejme jim tam chodi i dost nasranejch dementaku co delaj sceny, ja videla jen veskrze sympaticky lidi, co muzu soudit podle vyslechnutejch hovoru tak Brity, jednoho typickyho mladika ve vytahanejch teplakach a kratkym sestrihu, kterej nemohl spustit oci ze Samuela a ja mu z pohledu nevycetla jestli je souhlasny, prejici nebo odsuzujici. (nejspis jen tupe ziral pred sebe).

Kdysi pred lety jsem pres jobcentre vyrizovala svy NI number (National Insurance) – cislo pojistence ktery vam jednou (po strasnejch drahotach) prideli, aby se pak stalo vasim ‘kodem’ pro jakykoliv kontakt s urady. V Anglii staci mit datum narozeni a NI number a jste vyreseni. Pod tim jste v systemu a naprosto to staci. Pojisteni je zaroven zdravotni a socialni, proste v jednom, a i danovej urad si vas pod tim cislem vede. Tenkrat jsem zila na severu a posilali si me podle postcode (postovni smerovaci cislo – dalsi dulezitej udaj) od certa k dablu, az jsem skoncila nekde v Harlesdenu a tam byl ten urad plnej Polek zadajicich benefity. Az jsem se stydela.

Taky ty formulare nemaj chybu. Nektery otazky jsou humorny. Poptaji se vas napr. na vase majetky, pochopila bych baraky a tak, ale je zajima i jestli mate doma, odkud jste do UK prisli, nejaky svy ‘veci’ a co s nima hodlate udelat. Jak jinak prelozit ‘belongings?’ Chtelo se mi zacit popisovat knizky co mam nekde v bananovkach v komore protoze de-facto nic jinyho vlastne nemam. Sakra vzdyt ja vlastne VUBEC nic nemam, blesklo mi hlavou. No nic. Proste chtej vedet jak vazne to se svym pobytem tady myslime.

Sympaticky mladik Haseen nebo Nadeen pakistanskeho vzezreni mel se mnou trpelivost a jak rostla moje nervozita s rostouci hromadkou formularu na vyplneni a hromadka hrozinek pod Samuelem, stale vic a vic se usmival a ochotne vysvetloval, zapisoval mi poznamky a ujistoval se ze je mi vsechno jasne. Pomohl mi zadost back-dejtovat i kdyz nejde v mym pripade asi o klicovou vec, uz jen princip toho ze o jde a ze to stoji na cestnym prohlaseni priciny proc zadam AZ ted … proste prijemny.

Nevim co nam nakonec priznaj, jestli neco, nicmene jsem v nicem nezalhala a jakmile si ja nebo F. najdem praci tak to nahlasim. Nejakej formular jsem dostala i pro manzela a vyplnila ho doma po prichodu. Hodlala jsem ho podepsat ale nakonec mi to vecer nedalo a ukazala jsem mu ho a dala k podpisu se strucnym vysvetlenim o co jde. Zachmurene to procital a dvakrat na me vybaf ze jsem to vyplnila spatne (aby se pak ukazalo ze to spatne PRECET nebo PRELOZIL) ‘Does your company have any assets?’ znela otazka, na kterou jsem popravde odpovedela ze ne. ‘Jaktoze ne?’ hrimal. ‘No a co mas prosimte?’ uprimne jsem se divila. ‘Naradi? Par spachtli a zednickou lzici! Assets je MAJETEK, baraky, tovarny, auta!’ Jeste dlouho se mracil a neveril mi. Reci o slovniku jsem spolkla. Co si myslel ze assets je netusim. Mozna CILE ;-)) Dalsi otazka byla ‘Have you got an accountant?’ na kterou jsem odpovedela ze ne. ‘What do you mean NO?’ dozadoval se. ‘Ty mas UCETNIHO?’ ‘Aha, myslel jsem ze to je bankovni ucet, sorry’. Podepsal a byl klid. Jeste remcal ze takovyho papirovani a stejne nic nedostanem, ale uz jen pod fousy. ‘Hele ja jsem nezamestnana a nakejch par hodin zarizovani me nezabije a informace jim muzem podat po telefonu kdykoliv, az se situace zmeni’, ukoncila jsem to. Uvidime za 14dni.

Z uradu prace jsme se Samuelem vypadli asi v pul dvanacty. Od 9.40 docela vykon. Ale nikde mi to cekani mezi pohovorama a prisunem papiru neprislo frustrujici a vsechno fungovalo jak po dratku. Byli jsme v Peckhamu a sli jsme rovnou pres ulici ke knihovne do detskyho centra. Jmenuje se to ‘softplay’ nebo tomu tak aspon rikame. Nesmi se tam fotit (vysvetleno nam to bylo aby si uchylove nefotili cizi deti) coz je skoda protoze je to pekny misto. Mam par ulovenejch zaberu na mobilu ale protoze mam novej mobil jeste jsem neporesila stahovani na comp.

Samuel byl trochu vlacnej (normalne totiz dopoledne spi a uz s tim trochu bojoval) ale rozkoukal se a uzil si deti, micku, klouzacek, blbnuti. Pred tim jsme dali v kavarne obidek (potkala jsem dalsiho zrejme Jamajcana s holcickou) a po herne nakup a domu a to uz mi vytuhnul v kocarku. Doma jsem rozchodila internet (nebyl problem v ‘migrovani IP’ ale dvou softwerch ktery se ‘praly’ o spravu myho wireless pripojeni – myslim ze v cechach se tomu rika wifi. Nicmene uz facha a je odemcena takze vy kdo bydlite v dosahu (HALO NEW CROSS!) vita vas free network spoon! ;))) (ani si nemusite kupovat kafe)

To ze jsem se S. ted doma zpusobuje a) trochu stres protoze jsem necekala ze budu matkou 24/7 a pocit ze kdyz nemam ted na skolku/jesle/hlidani (jelikoz uz nejsem pracujici matkou zkrouhli mi vysi prispevku na childcare) tak ze diteti ‘upiram’ na jeho rozvoji a b) chvile pohody kdy jen tak blbnem a kockujeme se nebo si ctem knizky a on je tak dojemne kouzelnej kdyz mi taha prst na to tlacitko ktery v knizce zpusobi ze auticko zapipa ale je ho strasne tezky zmacknout a takovy chvilky jsou k nezaplaceni.

$$OBR388710$$

$$OBR388711$$

$$OBR388712$$