$$OBR407051$$
kdyz uz jsme v ty Africe
Cestopis Ivy Pekarkovy, tentokrat z Nigerie. Vrele doporucuju, nejen proto ze Ivu s Kenym znam a vim ze v knizce si nic nevymejsli, ale protoze je to fakt hodne ftipne a poutave napsany a cte se to jednim dechem. Je tam spousta fotek (bohuzel cernobilejch protoze s barevnejma na kridovym papire by to hrozne zvedlo cenu a neprodalo by se) a dokonce slovnicek cesko / nigerijske pidgin english (nazev pro ‘zkomolenou’ anglictinu – nazyvanou take ‘broken english’). Je to hrozne srandovni universalni jazyk (byt se meni podle oblasti uzivani), ktery se zaklada na volnem pouziti anglictiny a jejim pretvoreni k obrazu svemu – napr: "Me a go tell dem" (I’m going to tell them).Fotek ma Iva samozrejme milion barevnejch a na par kavarenskejch ctenich co probehly v Praze u prilezitosti vydani knihy bylo nejaky promitani ale jinak bohuzel vyuzity nejsou protoze Iva je lina dotahnout do konce projekt svejch webovejch stranek, kterej jsem ji pomohla s Vladem rozebehnout, a ted je bizi taxikarenim v Londyne.
Takze koho z vas zajima Nigerie vic do hloubky (nez jen podvedomym obrazkem o ‘nigerijskych dopisech’, podvodech zvanych 419 (podle cisla zakona kterej tenhle typ podvodu v Nigerii potira, nebo by potirat mel) – sezente si ji. Problem je ovsem, ze prestoze jde o oblast a tema ceskym kniznim trhem nepokryte (narozdil treba od Indie a Tibetu ktere jsou porad ‘in’), knihkupci se toho nejak nechytli, vydavatel LN neudelal potrebnou presentaci a marketing a kniha skoncila svou pout driv nez ji mohla zacit. Potvrzuje se jak moc velkou roli sehraje tisk/recenze….kdyz nedavno prijela z cech mamka a privezla par casopisu (tech hlavnich) sokovalo mne ze jsou porad plne Helenky Vondrackove a Viewega a podobnych proflaklych individui. To je pak tezke.
Takze bombardujte eventualne mejlama Kosmas nebo NLN .
$$OBR247202$$
spoon and other things 
diky za tip na knizku
taky děkuji!!! kamarádka kdysi dělala opara u Nigerijců a bylo to zážitkové i pro mne jen coby občasného návštěvníka. Paní se jmenovala Mo Dupe :-) nezapomenutelné!!!!
delala Au-pair? kde? Podel se o zazitky!…,)
spoon.. k tomu mistu u me na blogu – jedna se o lake districkt national park na severu Anglie – kdyz juknes do mapy, urco to najdes :o)
Od Pekárkové jsem už kdysi něco čtl, tak věřím, že i tato knížka bude dobrá. Začnu se po ní “nenápadně” poptávat :-))
spoon: je to už drahně let, já byla u “normál” rodiny, ona plápolala jako bílé světlo (bílá rusovlasá :-)) v rodině echt Nigerijců v Lutonu…jídla mi moc chutnala a bavilo mě, že se jedlo rukama…jen ten kyblík ve vaně na omývání, aby se neplýtvalo vodou mě vždycky dostal :-D
ajo..tojo..;) jedeni rukama je prima, clovek by nerek jak ty jejich tekuty ‘polevkoomacky’zvladne..Kyblik ve vane sice nevedem ale vybavuju si z jinejch domacnosti takovou tu hadici s dvema gumovejma nasadkama ktera se pouzivala misto sprchy (asi se koupani fakt moc neujalo) a u ni mne vzdycky dostavalo ze nema zadnou hlavici, a zkousela jsem se tedy vzdy ‘sprchovat’ jednolitym proudem vody. Jinak jsem nekde zaslechla nazor ze pri koupani se spotrebuje MIN vody nez pri sprchovani…nevim kdo je autorem nazoru (ci statistiky) ale asi bych to nepodepsala ;-)
Četla jsem před půlrokem rozhovor s Ivou Pekárkovou, která se chystala a balila a stěhovala. Tak ona se vrátila k taxíku … je velmi životaschopná, si myslím a “nevzdává to”. To je fajn.
KnížkaNaposledy byla v Levných knihách, jinde už ji, myslím, neseženete.
tys ji cetla? a?……???
Spoon,promiň, neviděla jsem, žes mi odpověděla na komentář! Jo, četla. Koupila jsem ji asi zs 30 Kč tenkrát v těch LK, a měla jsem ji snad rok nebo ještě déle doma. Pak jsem ji půjčila Nigerii, což byla tenkát čerstvá matka… a její dítě ji rožvýkalo. Takže už taky nemám, a kdybych si ji někde mohla koupit znovu, koupím.
no to je dojemny pribeh, ja ji taky rozpujcovala a uz ji nemam, mne spis zajimalo cos ji rikala. Mozna se to jednou doctu v nejake recenzi :)