V Praze – Day10

Den navratu

Kratce po obede, tata smazil veprove rizky a k tomu byly brambory a hrasek s cesnekem a pak zmrzlina a kafe…mnamm…., stara se o nas moc pekne, o mne, tehotnou dceru a o Jane s vyvrknutym kotnikem, ani mne nenecha sklidit nadobi ze stolu, nebo nedejboze umyt nadobi (pri jednom pokusu mne Jane velice durazne a s krikem hnala z kuchyne at toho necham, ze maji mycku a ze to opravdu neni nutne delat, ze to je hlucne atp atp – po cemz jsem se pak uz skoro bala vodu z kohoutku pustit – a dnes vim dalsi aspekt: setri se zde vodou, i kdyz je podle mne sporne pri jakem zpusobu myti nadobi se vypotrebuje vic vody…). Takze si tu hovim u stolu, internet slape, na laptopu uz jsme se vystridali vsichni tri, majly, skype, internetovy bankovnictvi, check-in do letadla (abych zas nevyfasovala sedacku v posledni rade v ulicce a u hajzliku, s kafem a sendvicema se na nas dostalo jako na posledni a to uz ti zepredu stali za mymi zady frontu na curani a koukali mi pres rameno do knizky), a ted je odpoledni klid. Tata mi pustil Mozarta (teda respektive svemu nenarozemu vnukovi) a odebral se do postele, Jane nekam odjela.

Poslednich par dnu uteklo jako voda a presto kdyz mluvime s F. po telefonu zda se nam to jako roky, co jsem pryc. Kdybych to byla byvala naplanovala jen na otocku, tri ctyri dny, mohla jsem prijet se stejnym vysledkem (to jest novou obcankou a vyrizenejma papirama, uctama, zmenama v bance atp), takhle jsem sice mela vic prostoru na popojizdeni sem a tam po praze a nejaky nakupy, ale dost casu, musim se priznat, jsem stejne stravila ‘doma’ – u taty v pracovne na maximalne pohodlne posteli, relaxovanim. S par lidma se mi nepodarilo se sejit (Vlado na slovensku, pepino ve varech, stepan v jicine) ovsem nedelni odpoledne na letne na stanku bylo ‘luxusni’, prestoze nekteri pres puvodni sliby -Kamca & Eva (a dalsi pres zavazky-Luke) nedorazili, a dalsi se rozprchli pomerne brzo (driv nez jsem stihla udelat spolecnou fotku novym fotakem)…ale celkovej zazitek to absolutne nemohlo pokazit, takze diky vsem a specialne Vlastovi, kterej tam se mnou vydrzel do pul desaty a nosil mi dalsi ‘posledni’ maly pifka a tak jsem si mohla vychutnat nejen tropicke odpoledni horka ale i zapad slunce a nocni, rozsvicenou prahu, na kterou je odtamtud opravdu nadherny vyhled a docela vam, co tu zustavate zavidim, ze na mistech jako je letensky stanek muzete byt denne (ci obden ;))

Takze mam sbaleno, musela jsem koupit dole na trznici kufr, neb vezu napr. 5kilove baleni Lukoprenu a to je docela velka pixla, pak zimni kabat ve kterem jsem prilitla (neb ode dne 1. chodim pouze v tricku bez rukavu) a pak hromadu jinech veci, ktery nema smysl vyjmenovavat (dobre, jsou tam nejaky houskovy knedliky v prasku ale ja se je opravdu NAUCIM /casem/ delat ;-)..skoda ze kufr uz ma vahovy limit a prirucni taska je taky plna protoze napr. becherovka 0.5 l prijde v prepoctu ani ne na 5liber a to v londyne date za sedmicku prumerneho vina.

Jinak bych mohla udelat dalsi samostatnej clanek o tom co se mi tu nelibilo (napr placeni na vsech verejnych zachodech a jejich mizerna uroven) nebo bankovni poplatky (za vse, vcetne vyberu z bankomatu) ale to by a) nikoho nezajimalo b) stejne nikam nevedlo, nebo dokonce za c) mohlo vyvolat podobnou rekaci nekoho jako Laura v mem clanku o ‘uvolnovani mist v tramvajich’ a mohla bych se dozvedet ze kdyz se mi to nelibi nemam tu mit ucet ci sem jezdit, takze to mozna zpracuju jen v anglictine pro budouci navstevniky prahy aby vedeli s cim pocitat ;)

Takze zaverem: Praha je krasna, jeji kouzlo nemohou zkazit protivne neochotne prodavacky ani obhroubli delnici ci vsudepritomni alkoholici. Vizualne, atmosferou a naladou, architekturou, barvami a tvary, pro mne stale jeste predci vsechna ostatni mista jaka jsem kdy mela tu cest poznat. Na Male Strane je porad jeste spousta domu kde clovek ma chut pohladit stare omitky a ztratit se v malych uzkych zapomenutych ulickach. Meni se to, urcite. Videla jsem nove tramvaje ktere jsou jak hranate konzervy na koleckach, nelibi se mi mestsky mobiliar (hlavne lavicky polepene reklamami ktere svou existenci znemoznuji udelat slusnou fotku), a milion jinejch veci. Nestihla jsem se koukat na televizi anebo zacist do novin takze zpravy o politicke scene a deni kde mne dolehavaji jen okrajove a je to asi skoda ale neni zas potreba mit nazor na vsechno. Hlavne kdyz tu neziju. Rada bych sice mela politicke representaty se svedomim, kteri po korupcni afere budou mit pater odstoupit (i kdyz u takovych by ke korupci zrejme vubec nedoslo) a ne se kroutit jak hadi a zatloukat, zatloukat, zatloukat. Musim se priznat ze CESTINA jako vyrazovy jazyk zprav (at uz televiznich novin, tistenych novin ci zpravodajskych servru) mi zacina pripadat nejaka zvlastni, neco jako ‘spatnej preklad z anglictiny’, ‘neprofesionalni’ ‘bezobsazna’….neumim to popsat ci vysvetlit. A to jsem stejne odbocila. Je pul treti a v pet vyrazime na Ruzyn tak si jdu jeste hodit slofika a zejtra uz hura do skoly a ve cvrtek do prace, to bude sok!

$$OBR219736$$

Idylka

8 thoughts on “V Praze – Day10

  1. pekně prosím, napišsamostatnej článek: a) mě to zajímá b) asi to vážně nikam nepovede c) inu, malý český člověk vždycky nejlíp ví, co by měli ty vostatní dělat(klidně in english, malý český člověk většinou zvládne krom mateřštiny snad už jen domečkovou azbuku)

  2. … čtu ráda tyhle postřehy, které třeba domorodec nevidí. Jsem ráda ve svém prostředí, ale vždycky alespoň jednou za rok to chce udělat ostrý střih a podívat se úplně jinam … spoon, já už jsem hodně velká a nikdy jsem dosud nedělala houskové knedlíky a neumím buchty. Jsou věci, do kterých se nepletu … :o)

  3. Tyjo, dorazilo mě to povídání o “bezobsažnosti” češtiny:-) ty už máš natrvalo přepnuto do angličtiny, žejo? Můj táta měl známýho, kterej po osmašedesátým emigroval do Německa, když se pak přijel po roce 89 podívat, neuměl skoro vůbec česky a vůbec se o češtině vyjadřoval obdobně jako ty. Paradoxně teď na stáří (má už důchodový věk) se vesele odstěhoval do čech a lebedí si-v německu by za jejich důchod živořil, tady je v bavlnce:-) A česky už zase mluví dobře.A s tou českou malostí máš pravdu, je to tak. V. Cílek napsal, že češi pijou víc piva než vína a jsou proto malí povahou a chybí jim taková ta jiskra. Bankovní poplatky – škoda mluvit, argumenty bank pro jejich existenci snad ani nechtěj slyšet. A knedlíky jsou snadný, nauč se je: čecha tím potěšíš a cizozemce překvapíš!!!!

  4. Sejra/Maslo: Muj muz knedliky miluje (a to je jedl poprve v zivote a byly z prasku, po babiccine domacich a svickove by se asi umlatil). Problem je tu s moukama, nemaj hladkou, jemnou a polohrubou jako my a co se tyce bramborovejch: jejich brambory jsou trochu jiny, ale budu experimentovat. Polsky (a rusky) obchody se tu rojej jak houby po desti ale v knedlikach si, zda se, polaci moc ‘nejedou’. A s tou cestinou: nemam v ni (zatim) zadnej ‘accent’ a netapu (zatim) po slovech, a mijuju jeji bohatost. Ale poslechni si jednou cestinu z filmu pro pametniky a hned na to zpravodajstvi (nejlepe Novy) a pak mi rekni ze se pletu. Ta mekkost, jemnost, privetivost a laskavost a teplost se z ni vytraci a to co ke mne dolehalo od TV bylo umele a sroubovane. Samozrejme je to i o obsahu ale intonace je to co mam na mysli, a slovosled a vypointovani. Mozna to souvisi se stavem publicistiky a moderatorky jsou nucene mluvit jak zrovna trend kaze.

  5. Sorry, Spooni. Moc me to mrtzi, ale proste to neslo stihnout. Ale dej priste vedet zas, ju?

  6. Luke ja vim zes byl bizi, bylo to interview s Neffem ci kymze? ;)) Priste teda posedime nekde u piskoviste a poplacame babovicky :)

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out /  Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out /  Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out /  Change )

Connecting to %s