Kamarad Michael ze Soundo Collective mne zve na jejich dnesni akcicku. Z jejich webu (jehoz je m.j. designerem) to vypada dost lakave (sound system, dub, reggae, ragga) a taky se mi dost libi jejich fotogalerie takze bych je rada poznala. Vypadaj jako pohodari. Na squat party uz jsem byla zvana parkrat ale nikdy jsem se nevykopala kolem pulnoci z domova.
Taxnad dnes…textuju a majluju znamejm ale uz nejak tusim ze 12 liber pro ne muze bejt nevydejchatelnejch…ale sklepnich klubu jako Goddis a hospod jako Silver Buckle je vsude plno a muzem tam jit anytime taxnad nekoho presvedcim…
Hmmmm
Sobota, 1pm:
Koncert se konal!

$$OBR109691$$

Dorazili jsme nekdy kolem 11, slecna na pokladne (droboucka polka s uctyhodnejma dredama a piercingem rtu) nas skutecne nasla na seznamu hostu, koupili jsme si zlevneny listek, prostrcili ruku okynkem plastove prepazky v pokladne, dostali na ni razitko a prochazime kolem bouchace u vstupu. Prestoze vstupni hala byla pomerne mala a az na nas dva a dve pokladni v kukani prazdna a tenhle mohutnejch chlapek celou nasi transakci s koupi listu a obdrzenim razitka zaujate sledoval ze vzdalenosti asi 0.5m, prochazejic kolem nej dovnitr jsem mu nabidla krome pratelskeho usmevu i pohled na nase pretrzene listky ale jeho to nerozhodilo: "Vase razitka prosim" zahrmel. Zkoprneli jsme oba. Za celou moji klubovou historii razitka na rukou slouzily vzdycky PRI NAVRATU ZPET z ‘prochazek’ ci jakyhokoliv opusteni placeneho prostoru, jako prokazani toho ze uz jsme uvnitr byli.
Evidentne bral svoji roli nesmirne vazne tak jsme s nim nelaskovali a natahli jsme svorne zapesti ke kontrole. Mozna ma jen nejakou zvlastni uchylku, blesklo mi hlavou kdyz jsme vstoupili do fialovych prostor chodby s tocitymi schody vzhuru. Schody byly mramorove a slo se po nich nekonecne dlouho.
MASS je klub udelanej z kostela (stranky klubu maj bohuzel prisernou fotogalerii ktera mne od navstevy odradila) z venku to vypada monumentalne ale vnitrek je celkem utulnej a nepompozni.

$$OBR109693$$

Celej vecirek byl fotograficky dokumentovanej nejakejma profikama takze se to urcite nekde objevi, z navstevniku odhaduju tak 80% bylo polske narodnosti, odhadnout to slo jedine podle reci, vzhledove splynuli s proudem ragga, vsichni meli dredy nebo byli holohlavi se stylovou bradkou nebo necim aspon trochu vystrednim. Krome F. tam byli jeste dva cerni (jeden z nich byl security, celou dobu stal u bocniho vychodu ve zluty pracovni veste). Bylo trochu zvlastni pozorovat bilyho DJe stredniho veku s brylemi a proridlymi vlasy jak poskakuje a zpiva ‘Jah is the Love’ a bile publikum se vlni souznenim po proudem barevnych diskotekovych svetel a hypnoticke pocitacove projekce ale po par pivech a jednom jointu jsme si svuj styl v tomhle zvlastnim mixu nasli. Fascinovalo mne jak nekteri lidi dokazou tancit reggae i na dub a techno a jini roboticke disco na reggae. Jedna dama postarsiho veku, kompletne v cernem, vypadajic ze si spletla misto a chtela jit na Dead Can Dance nebo Guns&Rosses, se exacticky svijela v rockovem rytmu a byla evidentne sama se sebou spokojena. Jini se uz jen malatne a bezcilne plouzili davem sem a tam, a vypadali odevzdane a svym spusobem stastne.
Bylo to jine a zvlastni, ale mela-li bych volit mezi Oh Barem (alespon vloni v lete, ted uz to tam taky vypada jinak) a touhle akci, zvolim Oh Bar. Mela-li bych chut na dance, dala bych si techno party, nejakou industrialni, tohle bylo neco mezi reggae a elektronikou a psychedelii. Ale shodli jsme se rano kolem 3 kdyz jsme se vraceli domu, ze to stalo za to.